Každý je někdy rád když na něco věří.

Vlčí duše

17. listopadu 2010 v 10:21 | Alena Kašparová
Všechny výše uvedené typy mají jedno společné, jedná se o lidi, kteří mohou měnit svoji podobu, ať už úmyslně, nebo ne. Následující vlkodlak je ale odlišný, neboť se jedná o vlka, který je uvězněný v lidské podobě, proto se může proměnit kdykoliv, většinou se uvádí, že je schopen proměny po západu slunce. Jak v lidské, tak i ve vlčí podobě je plně schopen kontroly, jeho duše sice bylo pozměněna blíže ku člověku, přesto ale vlkem zůstává a v řadě situací se tak i chová. Míra přeměny je sporná, já ale tvrdím, že si může zvolit, jestli na sebe vezme vlčí podobu, nebo zůstane "na půl cesty", neboť tato podoba má pro něj řadu výhod. Za zmínku stojí teorie, že právě tito tvorové stojí za vznikem "lidských" vlkodlaků, kdy se prokletí přeneslo na jejich oběť, která jejich útok přežila. Tito tvorové dávají přednost samotě, vyhledávají alespoň blízkost lesa a ve městě dlouho nevydrží, pokud se nepohybují na jeho okraji, kde není tak velké zalidnění.
Povahově příliš popsat nejdou, jsou mezi nimi jedinci, kteří tíhnou ke zlu, stejně jako bojovníci ve službách dobra. Všeobecně lze ale říci, že mají sklony přiklánět se na stranu zla. I když to na nich není znát, jsou to zuřivé a krvelačné bytosti, které není radno vyprovokovat k útoku. O jejich vzniku se vypráví legenda, že kdysi měli za úkol chránit přírodu a za jejich selhání byli prokleti. Nasvědčovalo by tomu to, že nenávidí lidstvo jako celek, i když si některé jedince oblíbit mohou. Jsou velice silní, regenerace je u nich na vysoké úrovni, proto je obtížné je zabít. Stříbro by dle legendy mělo zabraňovat regeneraci tkání, ale nejsem si tím naprosto jist. Jediným známým a spolehlivým způsobem je totální destrukce, ta ale není příliš snadná...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama